Milí žáci, možná se vám zdá na první pohled dnešní zápis dlouhý, ale zapište si do sešitu jen písmo kolmé, to co je napsané kurzívou, jako tento text, to do sešitu nepište. Text slouží k většímu pochopení učiva.

 

 Zatmění Měsíce

 

Když se Měsíc dostane do stínu Země, pozorujeme zatmění Měsíce. Je-li Měsíc celý ve stínu, jde o úplné zatmění Měsíce. Není-li Měsíc celý ve stínu, pozorujeme částečné nebo polostínové zatmění Měsíce.

Fáze Měsíce

 

Změny osvětlení viditelné části Měsíce způsobené změnami vzájemné polohy Slunce, Země a Měsíce nazýváme fáze Měsíce. Vystřídají se za 29,5 dne.

 

Do sešitu si zakreslete také obrázek. (Víc práce vám tento týden chystat nebudu,)

Fáze Měsíce:

 

  • Nov (stáří 0 dní). Cyklus měsíčních proměn začíná novem nebo také kdy se Měsíc nachází mezi námi a Sluncem. Jeho osvětlená polokoule v té době míří od Země, takže při pohledu z naší planety je Měsíc neviditelný
  • Dorůstající srpek (stáří 0 až 7,4 dní). Zásluhou oběhu kolem Země se Měsíc neustále pohybuje od západu směrem k východu (vlivem zemské rotace se však pohybuje od východu k západu). Na obloze se vzdaluje od Slunce a zároveň vidíme stále větší část jeho osvětlené polokoule. Za pár dní po novu se objevuje večer nad západním obzorem v podobě úzkého srpku.
  • První čtvrt (stáří 7,4 dní). Měsíc má tvar písmene „D “, bude zapadat kolem půlnoci a za večerního soumraku ho najdeme nad jižním obzorem. Období první čtvrti je nejvhodnější pro pozorování Měsíce dalekohledem, neboť v tuto dobu prochází hranice mezi světlem a stínem středem přivrácené strany měsíčního disku, kde všechny útvary vidíme přímo „z nadhledu“.
  • Dorůstající měsíc (stáří 7,4 až 14,8 dní). Po první čtvrti Měsíc vychází stále později, takže ho za večerního soumraku naleznete v jihovýchodní části oblohy. V tuto dobu se Měsíc stává nepřehlédnutelnou dominantou nočního nebe a hvězdářům, kteří pozorují slabé objekty vzdáleného vesmíru nastávají krušné chvíle.
  • Úplněk (stáří 14,8 dní). Zhruba 14 dní po novu se Měsíc dostane do fáze úplňku. Úplňkový měsíc zpravidla vychází hned po západu Slunce a zalévá okolní krajinu svým svitem. Říkáme, že Měsíc je v opozici se Sluncem, čili stojí na obloze přímo naproti naší denní hvězdě. Právě období úplňku se těší mnohem větší pozornosti než jiné fáze našeho souseda a často je mu přisuzován také zvláštní vliv. Měsíc začíná po úplňku „couvat“.
  • Couvající měsíc (stáří 14,8 až 22,1 dní). Po úplňku se hranice světla a stínu objeví u pravého okraje měsíčního kotouče, tma zvítězí nad světlem a Měsíc začne „ubývat“. Měsíc v této době vychází stále později a vládne především druhé polovině noci.
  • Poslední čtvrt (stáří 22,1 dní). Měsíc vychází až kolem půlnoci a zapadá po východu Slunce. Jakmile získá podobu půlměsíce ve tvaru písmene C, nastane fáze zvaná poslední čtvrt. Měsíc bude vycházet až kolem půlnoci a k západnímu obzoru se začne sklánět za denního světla, někdy kolem poledne.
  • Ubývající srpek (stáří 22,1 až 29,5 dní). Zhruba 25 dní po novu zůstane z půlměsíce jen úzký couvající srpek (Má tvar písmene C.) Zdobí před svítáním východní obzor. Den po dni bude vycházet stále později a brzy zmizí v záři vycházejícího Slunce. Nastane nov a cyklus pravidelných proměn měsíčních fází je opět na začátku.